Z cizí země až k vlastnímu domovu v České republice - Inspirativní příběh pana Semiona

Pamatujete si na okamžik, kdy jste si s manželkou poprvé řekli, že chcete vlastní dům? Co vás k tomu vedlo?

„Naše cesta k vlastnímu domu byla možná trochu jiná než u většiny lidí. Do České republiky jsem přišel nejdříve já, později za mnou přijela manželka a postupně se nám narodily tři děti. Stejně jako mnoho dalších rodin jsme začínali v nájemním bydlení a postupně jsme přemýšleli, jak dětem vytvořit stabilní domov.

V té době jsem pracoval jako řidič, a právě tam se všechno vlastně začalo. Jeden z kolegů dostal katalog Ekonomických staveb. S partnerkou také uvažovali o vlastním bydlení a katalog si mezi sebou prohlíželi. Když viděl, že nad podobnou myšlenkou přemýšlíme i my, půjčil mi ho domů.

Do té doby jsme uvažovali spíš o koupi bytu. Představa vlastního domu nám připadala téměř nedosažitelná, zvlášť když jsme byli v České republice cizinci a všechno jsme budovali úplně od začátku. Jenže když jsem si katalog začal prohlížet, poprvé jsem měl pocit, že by vlastní dům možná nemusel být jen nesplnitelný sen.

Zaujaly nás hlavně promyšlené projekty. Domy nabízely dostatek pokojů pro rodinu, byly prakticky navržené a zároveň působily úsporně jak z hlediska prostoru, tak budoucích provozních nákladů. Právě to nás oslovilo nejvíc.”

Proč jste se nakonec rozhodli právě pro Ekonomické stavby a jaké byly vaše první kroky?

„Od chvíle, kdy jsme začali uvažovat o vlastním domě, jsme věděli, že budeme muset najít řešení, které bude odpovídat našim možnostem. Nejvíce nás zaujal projekt Blanka C, který nám přišel ideální pro naši rodinu. Nabízel dispozici 5+kk, dostatek prostoru pro všechny, ale zároveň nebyl zbytečně velký, takže dával smysl i po finanční stránce.

Na pobočce v Jihlavě jsme se potkali s projektovým manažerem Lukášem Paškem, který nám podrobně představil celý systém výstavby, jednotlivé projekty i způsob spolupráce. Zároveň jsme si začali prohlížet realizované domy na internetu, kde jsme viděli, jak vypadají hotové stavby. Čím více informací jsme získávali, tím více jsme byli přesvědčeni, že jsme našli firmu, se kterou chceme náš sen uskutečnit. Nakonec jsme podepsali smlouvu o dílo a naše cesta za vlastním domem mohla začít.”

Jak probíhalo hledání pozemku?

„Najít vhodný nám trvalo téměř dva roky. Nabídka pozemků v okolí byla velmi omezená a ceny byly vysoké, takže jsme museli být opravdu trpěliví.

Na celé hledání jsme ale nebyli sami. Velmi nám pomáhal také pan Pašek z Ekonomických staveb. Aktivně hledal vhodné pozemky, doporučoval nám různé lokality a společně jsme procházeli jednotlivé nabídky. Některé parcely nám velikostí nebo umístěním nevyhovovaly, jiné byly příliš daleko od našeho zaměstnání. Chtěli jsme zůstat v okolí, kde jsme už měli práci i zázemí.

Během hledání jsme zažili i nepříjemné situace. Jednou jsme měli vybraný krásný rovinatý pozemek a byli jsme přesvědčeni, že už je rozhodnuto. Na poslední chvíli jsme se ale dozvěděli, že si sousedé nepřejí, aby vedle nich bydlela rodina, která pochází z ciziny.

Ani potom jsme to ale nevzdali. Hledali jsme dál a společně s týmem Ekonomických staveb jsme procházeli další možnosti. Právě to jsme na celé spolupráci oceňovali nejvíce. Nikdy jsme neslyšeli: „Až budete mít pozemek, ozvěte se.“ Naopak jsme cítili skutečnou snahu pomoci nám i s etapou, která vlastně nebyla přímo součástí samotné stavby.

Nakonec jsme našli pozemek v Prostředkovicích o rozloze 865 m². Byla to nově vznikající lokalita určená především pro mladé rodiny a od první chvíle jsme měli pocit, že jsme na správném místě. Velmi mile nás přivítal starosta obce i budoucí sousedé a po všech předchozích zkušenostech to pro nás byla obrovská úleva.

Když jsme podepsali kupní smlouvu a následně se podařilo schválit hypotéku, měli jsme pocit, že jsme překonali tu nejtěžší překážku. A teprve tehdy mohla konečně začít cesta k našemu vysněnému domu.”

Jak jste řešili financování stavby?

„Financování pro nás bylo bezpochyby nejnáročnější částí celé cesty. V době, kdy jsme se rozhodli stavět, jsme totiž ještě nebyli v úplně běžné situaci. Oba jsme byli cizinci, já navíc ještě neměl ani trvalý pobyt, a právě to se ukázalo jako velká překážka při vyřizování hypotéky.

Oslovili jsme několik bank, ale opakovaně jsme naráželi na zamítavé odpovědi. Chvílemi jsme měli pocit, že se náš sen o vlastním domě možná nikdy neuskuteční. Přesto jsme to nevzdali.

Velmi si vážíme přístupu finančních manažerek i celého týmu Ekonomických staveb. Nikdo nás neodepsal jen proto, že naše situace byla složitější. Naopak s námi trpělivě hledali další možnosti, vysvětlovali jednotlivé kroky a podporovali nás i ve chvílích, kdy se zdálo, že cesta nikam nevede.

Zlom přišel ve chvíli, kdy jsem získal trvalý pobyt. Díky tomu se naše situace výrazně změnila a pod vedením paní Martínkové, manažerky financí, se podařilo celý proces úspěšně dotáhnout. Hypotéka byla schválena a my jsme si mohli konečně oddechnout.

Dnes zpětně víme, že právě tato zkušenost nás naučila, jak důležitá je trpělivost a lidé, kteří za vámi stojí i ve chvílích, kdy se věci nevyvíjejí podle plánu. Bez podpory týmu Ekonomických staveb by naše cesta k vlastnímu domu byla mnohem složitější.”

Jaké byly vaše pocity, když se poprvé koplo do země a stavba opravdu začala?

„Na ten okamžik asi nikdy nezapomeneme. Čekali jsme na něj opravdu dlouho. Nejprve jsme téměř dva roky hledali vhodný pozemek, potom jsme řešili složité financování a hypotéku. Bylo tolik překážek, že jsme občas sami pochybovali, jestli se toho dne vůbec dočkáme.

Když se na pozemku konečně objevily první stavební stroje a začaly se dělat základy, byla to obrovská úleva. Nejen pro mě, ale i pro manželku. Po všech těch měsících nejistoty jsme konečně viděli, že náš sen dostává skutečné obrysy. Najednou už to nebyly jen plány na papíře, ale skutečný dům, který začínal vyrůstat před našima očima.

Do celé stavby ale zasáhla další nečekaná událost. Krátce po jejím zahájení vypukla válka na Ukrajině, která výrazně ovlivnila ceny i dostupnost stavebních materiálů. Situace na trhu se měnila doslova ze dne na den a nikdo nedokázal odhadnout, co bude dál.

Přesto musím ocenit přístup Ekonomických staveb. Od začátku jsme měli přístup do klientské aplikace, kde jsme mohli sledovat průběh jednotlivých etap stavby, termíny i případná zdržení. Celý proces byl velmi transparentní a vždy jsme věděli, v jaké fázi se stavba nachází.

Samozřejmě se některé věci musely řešit operativně. Některé materiály už nebyly dostupné v původním provedení nebo za ceny, které platily při podpisu smlouvy. Nikdy se ale nestalo, že by někdo rozhodl bez nás. Každou změnu jsme společně konzultovali, vysvětlili nám možnosti a vždy jsme společně hledali nejlepší řešení. Například při výběru oken nebo vstupních dveří jsme dostali doporučení zvolit novější a kvalitnější varianty, které lépe odpovídaly tehdejším technickým standardům.

Velkou oporou nám byl také realizační manažer pan Herna. Bylo vidět, že i on se snažil dělat maximum pro to, aby stavba pokračovala podle plánu, přestože okolnosti byly mimo kontrolu všech zúčastněných.

Během celé výstavby jsme na pozemek jezdili velmi často. S lidmi z Ekonomických staveb jsme byli v kontaktu téměř neustále a postupně mezi námi vznikl vztah založený na důvěře. Nešlo už jen o stavební firmu a klienta. Po tolika společně strávených měsících jsme měli pocit, že jsme na té cestě jeden tým. A právě díky tomu dnes na celé období vzpomínáme s dobrým pocitem.”

Jak byste dnes zhodnotil spolupráci s týmem Ekonomických staveb?

„Na naši spolupráci vzpomínáme velmi dobře. Můžu říct, že jsme měli štěstí na skvělý tým lidí.

Od začátku jsme cítili otevřenou komunikaci, a hlavně lidský přístup. Nikdy jsme neměli pocit, že bychom byli jen jedním z mnoha klientů. Když se objevil problém, vždy jsme si o něm otevřeně promluvili a společně hledali řešení.

Během stavby samozřejmě nastaly situace, kdy se některé dodávky opozdily. Stávalo se například, že jsme měli domluvený termín dodání oken nebo dveří, ale výrobce termín posunul. V takových chvílích jsme si uvědomovali, že to není chyba lidí z Ekonomických staveb. Ani oni nemohli ovlivnit situaci na straně dodavatelů, zvlášť v době po pandemii a během války na Ukrajině, kdy se celý stavební trh potýkal s nedostatkem materiálu.

Možná právě proto jsme se snažili zachovat klid. Dnes sám pracuji na vedoucí pozici a dobře vím, jak náročné je koordinovat práci lidí a řešit problémy, které člověk sám nemůže ovlivnit. O to víc jsem si vážil práce realizačního týmu.

Velmi pozitivně vzpomínáme především na pana Hernu, který byl naším manažerem stavby. Nikdy jsme neměli pocit, že by před problémy utíkal nebo se snažil něco zatajit. Naopak s námi všechno otevřeně komunikoval a bylo vidět, že mu záleží na tom, aby se stavba úspěšně dokončila.

Právě díky tomu mezi námi postupně vznikla vzájemná důvěra. A když dnes celou cestu hodnotíme zpětně, právě lidský přístup lidí z Ekonomických staveb patří k tomu, čeho si vážíme nejvíce.”

Jak dlouho nakonec trvala vaše cesta k vlastnímu domu?

„Když se na naši cestu podíváme od úplného začátku, trvala téměř pět let. Nebylo to ale tím, že by se samotná stavba protahovala. Nejvíce času zabrala příprava.

Nejdříve jsme téměř dva roky hledali vhodný pozemek, jak už jsem zmiňoval. Když se nám ho konečně podařilo najít, přišla další velká překážka. Protože jsem byl cizinec, a ještě jsem neměl trvalý pobyt, nesplňovali jsme podmínky pro získání hypotéky. Podle tehdejších pravidel jsem mohl o trvalý pobyt požádat až po pěti letech života v České republice, takže nám zbývaly ještě dva roky čekání.

Jakmile jsem získal trvalý pobyt, okamžitě jsme se znovu spojili s finanční manažerkou paní Martínkovou. Ta převzala komunikaci s bankami a díky jejím zkušenostem se podařilo hypotéku úspěšně vyřídit. Upřímně si myslím, že kdybychom všechno řešili sami, bylo by to mnohem složitější.

Samotná stavba pak už probíhala velmi svižně. Před zahájením výstavby nám bylo řečeno, že podobné domy bývají hotové přibližně během jednoho roku. Jenže krátce po dokončení základové desky přišla další nečekaná událost, pandemie covidu, která výrazně ovlivnila celý stavební trh.

Přesto jsme po celou dobu cítili, že se tým Ekonomických staveb snaží udělat maximum pro to, aby stavba pokračovala podle možností co nejplynuleji.”

Jaké to bylo, když jste převzali klíče od svého vysněného domu?

„Po tak dlouhé cestě by člověk možná čekal obrovské emoce. U mě to ale bylo trochu jiné. Tím, že jsme na stavbu jezdili pravidelně, sledovali její postup a byli u každé důležité etapy, měl jsem pocit, že ten dům už dávno patří k našemu životu. Když jsme převzali klíče, nepřišla žádná euforie. Spíš obrovská úleva a pocit, že jsme společně zvládli něco, co se ještě před několika lety zdálo téměř nemožné.

Největší radost ale měly naše děti. Při každé návštěvě sledovaly, jak roste, představovaly si své pokoje a nemohly se dočkat dne, kdy se konečně nastěhujeme.

Přestože je dnes dům dokončený, ještě v něm nebydlíme. Momentálně stále žijeme v ubytování, které poskytuje můj zaměstnavatel, a zároveň splácíme hypotéku. Postupně dokončujeme vybavení interiéru a připravujeme vše tak, aby děti přišly do skutečného domova, kde jim nebude nic chybět.

Proto jsme se rozhodli ještě chvíli počkat a všechno dokončit tak, jak jsme si vysnili.”

Pane Semione, co vás přivedlo do České republiky?

„Upřímně, nikdy jsem si nemyslel, že jednou budu žít právě v České republice. Po dokončení ekonomické univerzity jsem zůstal v Moldavsku, našel si práci ve svém oboru, oženil se a začali jsme budovat rodinu. Brzy jsme ale zjistili, že i přes vysokoškolské vzdělání je velmi těžké zajistit rodině důstojný život.

Platy byly nízké a životní náklady naopak stále rostly. Když se nám narodilo první dítě, začali jsme přemýšlet, jaké možnosti máme, abychom dětem mohli nabídnout lepší budoucnost. Právě tehdy jsme si uvědomili, že pokud chceme něco změnit, budeme muset udělat odvážný krok.

Určitou inspirací pro nás byli příbuzní manželky, kteří už v České republice žili. Během jedné návštěvy jsme se dozvěděli o možnosti přijet za prací a začít tady nový život. Nebyla to jednoduchá cesta, to musím přiznat a začátky rozhodně nebyly snadné. Přijel jsem sám, hledal práci a postupně se snažil vytvořit podmínky pro to, aby za mnou mohla přijet i manželka s dětmi.”

Co byste po své zkušenosti vzkázal ostatním cizincům, kteří přemýšlejí o tom, že si v České republice postaví dům?

„Především bych jim poradil, aby do tak velkého rozhodnutí vstupovali dobře připravení. Je důležité mít stabilní práci, ideálně aby pracovali oba partneři, pokud je to možné, a vytvořit si alespoň základní finanční rezervu. Postavit dům bez vlastních prostředků je možné, ale je to mnohem náročnější a přináší to velký stres celé rodině.

Stejně důležité je být rozhodnutý, že v České republice opravdu chcete žít a budovat si zde svou budoucnost. Stavba domu je dlouhá cesta a člověk by do ní měl jít s jasným cílem a odhodláním.

Určitě bych doporučil naučit se co nejlépe česky. Jazyk člověku otevře spoustu dveří, usnadní komunikaci s úřady, bankami i lidmi kolem vás. Zároveň je dobré zajímat se o pravidla, možnosti a podmínky, které pro cizince v České republice platí. Čím lépe se člověk orientuje, tím snáz zvládne všechny kroky na cestě k vlastnímu bydlení.

A jednu radu bych dal nejen cizincům, ale vlastně každému, kdo se rozhodne stavět dům. Nezapomínejte, že na druhé straně nejsou roboti, ale lidé. Mnoho klientů očekává, že všechno bude hotové okamžitě a přesně podle plánu. Jenže stavba domu je složitý proces a někdy nastanou situace, které nikdo nedokáže ovlivnit.

Proto je podle mě nejdůležitější trpělivost a vzájemné pochopení. Stejně jako klient potřebuje pochopení od stavební firmy, potřebuje ho někdy i firma od klienta. Když spolu lidé otevřeně komunikují, důvěřují si a společně hledají řešení místo viníků, jde všechno mnohem lépe.

My jsme měli štěstí, že jsme během celé naší cesty potkali lidi, kteří byli ochotní, trpěliví a nevzdali to s námi ani ve chvílích, kdy byla naše situace složitější než u běžných klientů. Díky tomu dnes máme práci, tři děti a vlastní dům. Když se ohlédnu zpět, jsem hrdý na to, co se nám podařilo vybudovat. A věřím, že pokud člověk pracuje, nevzdává se a potká na své cestě správné lidi, mohou se i zdánlivě nemožné sny stát skutečností.”

Chtěl byste na závěr něco vzkázat týmu Ekonomických staveb?

„Především bych chtěl celému týmu Ekonomických staveb ze srdce poděkovat. Nejvíce si vážím jejich trpělivosti. Naše cesta nebyla jednoduchá a několikrát jsme se ocitli v situaci, kdy by pro mnoho firem bylo jednodušší spolupráci ukončit a říct nám, ať se ozveme, až budeme připraveni.

Ekonomické stavby to ale neudělaly. Naopak. Nikdo nás neodepsal, nikdo nám neřekl, že naše cesta nemá smysl. Toho si budeme vážit celý život.

Velké poděkování patří také všem lidem, kteří nás během celé cesty provázeli - panu Paškovi, paní Martínkové, panu Hernovi i dalším členům týmu. Každý z nich přispěl svým dílem k tomu, že dnes máme vlastní dům. Nebylo to jen o stavbě domu, ale hlavně o lidském přístupu, ochotě hledat řešení a nevzdat to ani ve chvílích, kdy byla naše situace složitější než u běžných klientů.

Když se dnes ohlédneme zpět, uvědomujeme si, že jsme nestavěli jen dům. Vybudovali jsme nový život pro naši rodinu v zemi, která se stala naším domovem. A jsme rádi, že na této cestě stáli po našem boku právě lidé z Ekonomických staveb.

Za to jim patří naše upřímné a velké děkujeme.”