Dům, svatba i první dítě. Příběh mladé rodiny Svobodových, kteří se nebáli začít.

Kdy jste si s manželkou uvědomili, že chcete vlastní dům? Co bylo tím hlavním impulzem?

„Na začátku jsme vůbec neplánovali stavět. Naší představou bylo koupit hotový dům, ideálně novostavbu nebo starší dům po rekonstrukci, do kterého bychom se mohli rovnou nastěhovat.

Přibližně tři čtvrtě roku jsme objížděli nabídky, prohlíželi si nemovitosti a hledali místo, které by nám vyhovovalo. Jenže čím více domů jsme viděli, tím více jsme zjišťovali, že žádný z nich úplně nesplňuje naše představy.

Zásadní byla také představa mé ženy. Vždycky toužila po domě se zahradou. Nechtěla bydlet v bytě a za zelení docházet na společnou nebo pronajatou zahrádku. Chtěla mít vlastní prostor, kde si budeme moci odpočinout, posedět s rodinou a si užívat obyčejné chvíle kolem domu.

A nějak jsme si uvědomili, že najít hotový dům podle našich představ nebude asi tak jednoduché, jak jsme si původně mysleli. A tak jsme se místo hledání rozhodli vytvořit si domov přesně podle svých představ. A právě tehdy padlo definitivní rozhodnutí, že se vydáme cestou vlastní výstavby.”

Jak jste se dostali právě k Ekonomickým stavbám?

„Ve chvíli, kdy jsme se definitivně rozhodli, že si dům postavíme, jsme začali hledat stavební firmu, které bychom mohli svěřit celou realizaci.

Na Ekonomické stavby jsme narazili hned několikrát. Poprvé pravděpodobně na internetu nebo na sociálních sítích, kde nás zaujala jejich prezentace. Krátce nato jsme na ně narazili znovu, myslím, že v nějakém časopise nebo reklamním materiálu. Byla to taková shoda okolností, díky které jsme si řekli, že stojí za to zjistit o nich víc.”

Zvažovali jste také stavbu svépomocí, nebo jste od začátku věděli, že budete hledat stavební firmu?

„Přemýšleli jsme nad tím, stejně jako asi většina lidí, kteří si chtějí postavit vlastní dům. Člověk kolem sebe slyší spoustu příběhů o tom, jak si lidé staví svépomocí a díky tomu ušetří. Chvíli jsme tedy zvažovali, jestli se touto cestou nevydat také.

Nakonec jsme ale došli k závěru, že by to pro nás nebylo správné rozhodnutí. Neměl jsem žádné zkušenosti se stavbou domu a nechtěl jsem se učit metodou pokus-omyl na projektu, který pro nás představoval životní investici.

Naše rodina podnikala v gastronomii, takže jsem byl zvyklý pracovat kolem domu nebo dělat běžné řemeslné práce, ale samotnou stavbu domu jsem nikdy neřešil. Uvědomoval jsem si, že bez potřebných zkušeností by nám stavba svépomocí pravděpodobně zabrala mnohem více času a přinesla spoustu zbytečného stresu.

Proto jsme se rozhodli svěřit celý projekt profesionálům. Chtěli jsme mít jistotu, že dům bude postavený kvalitně, podle projektu a v rozumném časovém horizontu.”

Jaké byly vaše první dojmy z Ekonomických staveb a první schůzky?

„Na první schůzku si vzpomínám docela dobře. Přiznám se, že já jsem byl ze začátku spíš opatrný. Nejsem člověk, který dělá velká rozhodnutí ze dne na den, a chtěl jsem si všechno pořádně promyslet. Manželka to ale cítila úplně jinak. Ta byla od první chvíle nadšená a měla jasno mnohem dřív než já.

Dokonce se dá říct, že rozhodla za nás oba. Tehdy jsem na ni byl možná trochu naštvaný, protože jsem měl pocit, že bych si na finální rozhodnutí ještě nechal čas. Dnes jsem rád, že to tehdy udělala. Kdyby bylo všechno jen na mně, možná bychom rozhodnutí ještě dlouho odkládali.

V té době jsme totiž bydleli v menším bytě, který jsme od začátku brali jen jako přechodné řešení. Začínali jsme plánovat rodinu a oba jsme věděli, že časem budeme potřebovat větší prostor. Manželka snila nejen o domě, ale také o zahradě a dětech. Chtěla vytvořit místo, kde budeme jednou společně žít jako rodina.”

Jak probíhalo hledání pozemku?

„Hledání pozemku bylo nakonec mnohem dobrodružnější, než jsme původně čekali. Ještě před první schůzkou s Ekonomickými stavbami jsme totiž měli vyhlédnutou parcelu v obci, odkud pochází moje žena. Mysleli jsme si, že máme vyhráno.

Jenže když jsme na první schůzce s panem Fryčkem, naším manažerem projektu, začali nad katastrální mapou řešit konkrétní umístění pozemku, ukázalo se, že došlo k nedorozumění. Ve skutečnosti nešlo o parcelu, kterou jsme si představovali. Navíc se ukázalo, že by k ní byl komplikovaný příjezd a samotná příprava pozemku pro stavbu by znamenala výrazně vyšší náklady.

Právě pan Fryček nás tehdy upozornil na všechny možné komplikace a otevřeně nám doporučil, abychom se raději poohlédli po jiném pozemku. Zpětně jsme za tuto radu opravdu vděční. Bylo sice nepříjemné začínat znovu, ale dnes víme, že nám ušetřila spoustu starostí i peněz.

V té době jsme už přitom měli podepsanou smlouvu s Ekonomickými stavbami, takže jsme se pustili do intenzivního hledání nové parcely. A poměrně rychle se na nás usmálo štěstí.

Nedaleko od našeho bydliště vznikala nová ulice s několika stavebními pozemky. Mysleli jsme si, že už jsou všechny prodané, ale shodou okolností se jeden z majitelů rozhodl svůj pozemek prodat ještě dříve, než na něm začal stavět. Dozvěděli jsme se o tom ještě, než se objevil v inzerci, kontaktovali jsme ho a během krátké doby jsme se domluvili.

Dnes máme pocit, že všechno nakonec dopadlo přesně tak, jak mělo. Kdybychom zůstali u původního pozemku, možná bychom později litovali. Takhle jsme našli místo, které nám vyhovuje mnohem více, a naše cesta za vysněným domovem mohla konečně naplno začít.”

Jaký dům jste si nakonec vybrali a proč padla volba právě na něj?

„No, asi stejně jako mnoho lidí jsme toužili po přízemním bungalovu a z katalogu Ekonomických staveb jsme si vybrali projekt z řady Katka. Mysleli jsme si, že právě ten bude pro nás ideální.

Pak ale přišel první střet s realitou. Náš pozemek leží v podhůří Krkonoš a obec měla jasně dané podmínky pro novou výstavbu. Starosta nám všechno podrobně vysvětlil, ukázal hranice pozemku i územní plán a jedním z hlavních požadavků bylo, že dům musí mít sedlovou střechu s větším sklonem. Přízemní bungalov tak nepřicházel v úvahu.

Museli jsme tedy začít hledat jiné řešení. Nakonec jsme zvolili patrový dům Miluška s dispozicí 5+kk.

Na první pohled může dispozice 5+kk působit jako velký dům, ale ve skutečnosti jsme nechtěli nic přehnaně rozlehlého. Naopak. Vyrůstal jsem ve velkém domě a dobře vím, kolik práce je s jeho údržbou. Už tehdy jsem si říkal, že jednou chci dům, který bude příjemný na bydlení, ale zároveň praktický a snadno udržovatelný.

Pro nás byla vždy důležitější zahrada než obrovská obytná plocha. Jsme rádi venku, a právě možnost trávit čas na vlastním pozemku pro nás byla jedním z hlavních důvodů, proč jsme vůbec chtěli odejít z bytu.

Velkou radost nám udělal i samotný pozemek, který má přibližně 1 000 m². Obec totiž stanovila, že všechny stavební parcely v této lokalitě musí mít minimálně tisíc metrů čtverečních. Díky tomu nejsou domy nalepené jeden na druhém, každý má dostatek prostoru i soukromí a celé okolí působí vzdušně a klidně. Přesně takový domov jsme hledali.”

Jak jste jako mladý pár řešili financování stavby?

„Financování pro nás bylo jedním z nejdůležitějších témat celé stavby. Oba jsme s manželkou měli stabilní zaměstnání a dobré příjmy, ale stejně jako mnoho mladých rodin jsme neměli naspořenou vysokou částku, kterou stavba domu vyžadovala.

Právě proto nás oslovil program Nulová hotovost od Ekonomických staveb. Když jsme si zjišťovali možnosti financování sami, uvědomili jsme si, že bychom bez větších vlastních úspor pravděpodobně jen velmi těžko dosáhli na hypotéku v rozsahu, který jsme potřebovali.

Možnost postavit dům bez nutnosti mít předem vysoké vlastní prostředky pro nás byla zásadní. Díky tomu jsme nemuseli další dlouhé roky čekat, až si dostatečnou částku našetříme, ale mohli jsme začít budovat vlastní domov mnohem dříve.

A program Nulová hotovost nám otevřel cestu k vlastnímu bydlení v době, kdy bychom se do stavby sami pravděpodobně ještě nepustili.”

Jaké byly vaše pocity, když se poprvé koplo do země a stavba opravdu začala?

„Ve chvíli, kdy jsme měli vyřešený pozemek, financování i projekt domu, jsme si říkali, že to nejtěžší už máme za sebou. Jenže stavba měla začít na podzim a počasí nám zrovna moc nepřálo. Tak jsme už ani nedoufali a smiřovali se s tím, že se všechno posune až na jaro.

Naštěstí se počasí nakonec umoudřilo a všechno nabralo nečekaně rychlý spád. Jakmile se na pozemku objevila technika a začaly se kopat základy, šlo všechno doslova jako po másle.

Dodnes si pamatujeme okamžik, kdy jsme na stavbu přijeli poprvé po zahájení prací. Místo prázdného pozemku už tam byly vyhloubené základové pásy a najednou bylo jasné, že se náš sen opravdu začal měnit ve skutečnost.

Byla to obrovská úleva. Po měsících hledání domu, výběru pozemku, vyřizování financování, projektů a všech potřebných povolení jsme konečně viděli skutečný výsledek. Najednou už člověk neřešil jen razítka, dokumenty a administrativu, ale mohl sledovat, jak před jeho očima vzniká budoucí domov.

Velmi jsme ocenili také to, že velkou část administrativy za nás vyřizovaly právě Ekonomické stavby. Bylo kolem stavby spoustu věcí, které bylo potřeba řešit, a dnes si vůbec neumím představit, že bychom všechny úřady, povolení a koordinaci zajišťovali úplně sami. Právě v těchto chvílích jsme si uvědomili, jak velkou výhodou je mít vedle sebe zkušený tým, který celý proces zná a dokáže člověka bezpečně provést od prvního kopnutí až k hotovému domu.”

Během stavby jste ale neřešili jen dům. Jak na toto období vzpomínáte?

„Ano, během stavby jsme nebudovali jen dům. V podstatě jsme během jednoho období postavili základy celé naší budoucnosti.

Krátce poté, co jsme měli vybraný dům a koupený pozemek, přišla nečekaná komplikace. Manželka musela podstoupit operaci. Lékaři nám tehdy otevřeně řekli, že pokud chceme děti, neměli bychom s tím příliš dlouho čekat.

Přiznám se, že moje představa byla úplně jiná. Chtěl jsem mít nejdříve hotový dům, finančně všechno zajištěné a teprve potom založit rodinu. Jenže život si občas napíše vlastní scénář.

Rozhodli jsme se proto nic neodkládat a začali jsme se snažit o miminko. A povedlo se to mnohem dříve, než jsme čekali. Přibližně po dvou měsících byla manželka těhotná.

S radostí ale přišly i nové starosti. Zrovna jsme dokončovali financování domu a kvůli nástupu na mateřskou dovolenou se naše příjmy změnily. Najednou jsme znovu řešili hypotéku a obávali se, jestli všechno dobře dopadne. Naštěstí nám v té době obrovsky pomohli manželčini rodiče. Díky jejich podpoře jsme mohli pokračovat dál a celou situaci zvládli.

A aby toho nebylo málo, přišla ještě naše svatba.

Když to dnes shrnu, během několika měsíců jsme zvládli postavit dům, zařídit hypotéku, čekali jsme první dítě, a ještě jsme se vzali. Bylo to období plné emocí, radosti, stresu i velkých životních změn.

Dnes se tomu usmíváme a říkáme si, že jsme si všechno „odškrtli“ najednou. Dům, svatbu i miminko. Bylo to náročné, ale zároveň to patří k nejkrásnějším obdobím našeho života. Na takové chvíle se totiž nezapomíná.”

Jak vzpomínáte na průběh stavby a spolupráci s manažerem stavby, s panem Netíkem?

„Se stavbou jsme začali v roce 2018, takže jsme naštěstí všechno stihli ještě před obdobím covidu, které později výrazně ovlivnilo stavebnictví. Přesto už bylo znát, že se ceny některých materiálů začínají postupně zvyšovat.

Po celou dobu stavby nás provázel právě pan Netík, na kterého vzpomínáme opravdu velmi rádi. Kdykoliv se objevila nějaká otázka nebo drobný problém, nikdy jsme nezůstali bez odpovědi. Naopak, vždy přišel s řešením a všechno se snažil co nejrychleji vyřešit. Díky tomu jsme měli po celou dobu pocit, že je stavba v dobrých rukou.

Samotná výstavba probíhala bez větších komplikací. Jedinou větší výzvou bylo postupné zdražování stavebních materiálů, které se začalo projevovat právě během našeho projektu. Museli jsme proto upravit financování a navýšit hypotéku, aby bylo možné stavbu bez problémů dokončit.

Zároveň jsme už věděli, že čekáme miminko a manželka bude brzy nastupovat na mateřskou dovolenou. O to pečlivěji jsme přemýšleli nad každou korunou. Při výběru vybavení nebo jednotlivých prvků domu jsme často hledali kompromis mezi kvalitou a cenou. Nešlo nám o luxus za každou cenu, ale o to, abychom vytvořili příjemný domov, který bude odpovídat našim finančním možnostem.”

Jaké byly vaše pocity, když jste konečně převzali klíče od svého domu?

„To bylo super! Měli jsme obrovskou radost hlavně proto, že jsme věděli, jak důležité je stihnout nastěhovat se ještě před narozením našeho druhého dítěte.

Nakonec se nám to opravdu povedlo. Do nového domova jsme se nastěhovali a přibližně o dva měsíce později se nám narodilo miminko. Byla to obrovská úleva, protože jsme si moc přáli přivést naše druhé dítě už do vlastního domu.

Do té doby jsme totiž bydleli v malém bytě, kde už nám začínalo být opravdu těsno. Měli jsme jedno dítě, psa a dalšího člena rodiny na cestě. Přestože jsme měli velkou výhodu v tom, že rodiče mé ženy bydleli hned vedle rodinného domu a mohli jsme využívat jejich zahradu, samotné bydlení v malém bytě už bylo náročné.

Dnes na to s úsměvem vzpomínáme. Večer jsme se vraceli z venku domů a všichni jsme spali téměř na jedné hromadě. Tehdy nám to možná připadalo trochu bláznivé, ale právě díky tomu jsme si ještě víc uvědomovali, jak moc se těšíme na vlastní prostor.

Když jsme poprvé odemykali dveře našeho domu, nebylo to jen o novém bydlení. Byl to začátek úplně nové životní etapy. Najednou jsme měli místo, kde mohly vyrůstat naše děti, běhat pes po zahradě a kde jsme konečně měli prostor žít tak, jak jsme si vždy představovali.”

Jak dnes vnímáte přechod z bytu do vlastního domu? Co vám váš domov přináší?

„Obrovskou úlevu. Vyrůstal jsem v rodinném domě se zahradou a byl jsem zvyklý na prostor i na to, že člověk může kdykoliv vyjít ven. Když jsme se později přestěhovali do bytu, velmi rychle jsem zjistil, že to zkrátka není život pro mě.

Naštěstí díky své práci trávím hodně času venku v přírodě, ale přesto mi vlastní zahrada a možnost být kdykoliv venku chyběla. Samozřejmě jsme mohli chodit na zahradu k rodičům, ale nikdy to není stejné jako mít vlastní místo, o které se staráte a které patří jen vám.

Bydlení v bytě navíc přináší i věci, které člověk příliš neovlivní. Měli jsme sousedy, kdy jste často všechno slyšeli, a člověk si uvědomí, jak moc dokáže ocenit obyčejný klid. Právě to byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem věděl, že se jednou chci vrátit do rodinného domu.

Já jsem navíc člověk, který potřebuje být neustále v pohybu a něco tvořit. Dříve jsem podobné práce kolem domu možná ani neměl rád, ale dnes mě naopak těší, že se můžu starat o vlastní zahradu a neustále něco zvelebovat. Když večer sedím na vlastní zahradě a vím, že jsme konečně ve svém, uvědomím si, že všechna ta práce, starosti i čekání opravdu stály za to.”

Co byste poradil mladým rodinám, které dnes přemýšlejí o tom, že si postaví vlastní dům?

„Každá rodina je v jiné životní situaci, takže univerzální rada asi neexistuje. Myslím si ale, že každý by si měl především upřímně zhodnotit své možnosti - finanční i životní - a dobře si promyslet, jestli je na takový krok připravený.

Pokud ale ta možnost existuje, byť jen trochu, určitě bych se nebál do vlastního bydlení jít. Podle mě je vlastní domov jednou z nejlepších investic, kterou člověk může pro sebe a svou rodinu udělat.

Dnešní doba je nejistá, ceny nájmů neustále rostou a člověk nikdy neví, kdy se podmínky změní nebo o kolik se nájem zase zvýší. Já osobně mám rád jistotu a pocit, že investuji do něčeho, co jednou zůstane naší rodině. Právě to mi vlastní dům dává.

Samozřejmě je potřeba počítat s tím, že stavba domu není jednoduchá cesta. Přinese spoustu rozhodování, starostí i nečekaných situací. Když se ale člověk nenechá odradit a jde si za svým cílem, odměnou je domov, který si vytvořil podle vlastních představ.

Proto bych každému, kdo o vlastním domě přemýšlí, vzkázal jediné - pokud máte reálnou možnost, nebojte se do toho jít. Možná to bude chtít odvahu a trpělivost, ale ten pocit, když jednou stojíte na vlastní zahradě a víte, že jste konečně doma, za to opravdu stojí.”

Chtěl byste na závěr něco vzkázat týmu Ekonomických staveb?

„Především bych chtěl celému týmu Ekonomických staveb upřímně poděkovat. Když se dnes ohlédnu zpět, nejsem si jistý, jestli bychom bez jejich pomoci dokázali vlastní dům postavit právě v době, kdy jsme se pro něj rozhodli.

Program Nulová hotovost nám otevřel cestu k vlastnímu bydlení v době, kdy jsme ještě neměli dostatek vlastních úspor. Dnes už jsme v úplně jiné životní situaci a možná bychom stavbu zvládli i běžnou cestou. Jenže tehdy, jako mladá rodina na začátku společného života, by to pro nás bylo mnohem složitější.

Samozřejmě jsme se během prvních let museli uskromnit. Stavěli jsme dům, narodily se nám děti a každá koruna měla své místo. Nikdy jsme ale neměli pocit, že bychom toho rozhodnutí litovali. Naopak. Dnes už máme to nejnáročnější období za sebou a vidíme, že všechno postupně zapadlo přesně tak, jak mělo.

Hypotéka zůstává stejná, naše životní situace se postupně zlepšuje a my si můžeme naplno užívat domov, který jsme si vysnili. Právě proto bych chtěl celému týmu Ekonomických staveb poděkovat za to, že nám pomohli splnit sen ve chvíli, kdy jsme to nejvíce potřebovali. Díky tomu dnes žijeme přesně takový život, jaký jsme si tehdy představovali.”