Ani lockdown nás nezastavil: Jak jsme s ES postavili vysněný domov

Pamatujete si ten moment, kdy jste si s manželkou řekli, že chcete vlastní dům?

„Ano, vzpomínám si na to velmi dobře. V té době jsme každý měli svůj byt - já 2+1 o nějakých 50 metrech čtverečních, přítelkyně podobně. Když jsme se rozhodli začít bydlet spolu, pronajali jsme její byt a nastěhovali se do mého. Zpočátku to fungovalo, ale jakmile se nám narodil syn, začalo být jasné, že nám ten prostor přestává stačit.

Najednou jsme byli tři v bytě, kde nebylo místo na nic navíc. A my jsme přitom snili o tom, že jednou budeme mít vlastní zahradu, trampolínu, možná i bazén - zkrátka prostor pro život. Ten sen se v nás začal rodit právě tehdy. Cítili jsme, že nadešel čas posunout se dál a začít řešit vlastní dům. A od té chvíle jsme šli za tím.”

Věděli jste už od začátku, jaký dům byste si přáli?

„Popravdě - vůbec ne. Samozřejmě, díky své práci ve stavebnictví jsem měl alespoň základní přehled, ale žádnou konkrétní představu jsme neměli. Ani jsme nevěděli, jestli chceme bungalov nebo patrový dům.

Na začátku jsme spíš hledali hotový rodinný dům - něco po rekonstrukci, kam bychom se mohli rovnou nastěhovat. Ale nedařilo se nám najít nic, co by nám vyhovovalo. Buď to nesedělo cenově, nebo stav nemovitosti nebyl ideální. Pak se nám ale přes kamarády naskytla možnost koupit pozemek - a tehdy se to zlomilo. Řekli jsme si, že když už budeme stavět dle našich přání.

Měli jsme totiž v bytovce nepříjemné sousedy a atmosféra v domě byla naprosto nesnesitelná. A to nás ještě víc utvrdilo v tom, že chceme co nejrychleji do vlastního.

A právě tehdy jsme narazili na Ekonomické stavby. Zaujalo nás, jak fungují, jejich přístup, styl domů - a začali jsme to s nimi řešit.”

Co vás přivedlo právě k Ekonomickým stavbám?

„Bylo to vlastně úplně přirozené. Hledali jsme někoho, kdo by nám pomohl rychle a kvalitně postavit dům. První schůzku jsme měli s panem Křivonožkou a musím říct, že jsme byli nadšení.

Přišli jsme i s malým synkem, protože jsme neměli hlídání - a pan Křivonožka byl naprosto skvělý. Když jsme si potřebovali v klidu projít podklady a řešit návrhy, klidně si s malým chvíli hrál. To o něm hodně vypovědělo. Nejen že je profesionál, ale i člověk s velkým „Č“. První jednání bylo moc příjemné a my jsme si hned řekli, že jdeme dál.”

A jaký dům jste si vybrali?

„Nejdřív nás zaujala Miluška. Hrálo roli, že jsme měli omezený rozpočet - přítelkyně prodala svůj byt a nechtěli jsme se příliš zadlužit. I náš pozemek byl poměrně malý, asi 600 m², takže jsme hledali něco úsporného a kompaktního. Miluška nám přišla jako ideální řešení - patrový dům, který nezabere tolik místa jako bungalov.

Prošli jsme si návrh, nechali udělat studii, a dokonce jsme se byli na Milušku podívat v rámci programu návštěv. Ale v závěru jsme se s manželkou shodli, že to není ta správná volba.

A co bylo skvělé - pan Křivonožka to vzal úplně v klidu. Bez tlaku, bez přesvědčování.

Začali jsme znovu hledat, a nakonec padla volba na Lenku 2. Udělali jsme pár dispozičních úprav, a najednou jsme cítili, že to je ono. Věděli jsme, že ten dům má přesně to, co nám v Milušce chybělo - hlavně prostornější obývací pokoj. Ten jeden metr šířky navíc po celé délce místnosti udělal neuvěřitelný rozdíl.”

Jak jste řešili financování?

„Základem financování byl prodej bytu mé přítelkyně - za ten jsme koupili pozemek, a ještě něco málo zůstalo. Ale samozřejmě na výstavbu domu to nestačilo, takže jsme šli do hypotéky. Rozhodli jsme se pro financování přes Ekonomické stavby. Celý proces byl plynulý, srozumitelný a všechno se vyřešilo rychle.

Navíc jsme měli možnost využít program Děkujeme, protože přítelkyně je zdravotní sestra. A to musím říct je opravdu skvělá věc. Díky tomuto programu jsme získali žaluzie v hodnotě zhruba 52 000 Kč úplně zdarma. Takový bonus potěší - nejen po finanční stránce, ale i jako výraz uznání za nártočnou práci v pomáhající profesi.

Je fajn vědět, že si Ekonomické stavby váží lidí, kteří se starají o druhé. A pro nás to byla další pozitivní zkušenost, která nás jen utvrdila v tom, že jsme si vybrali dobře.”

Vaše stavba spadá do prvního covidového období - jak jste vnímal, že vše začíná v tak specifické době?

„Bylo to jako jízda na horské dráze. Na jaře 2020 jsme začali stavět - plní nadšení, ale zároveň se z nebe začaly stahovat mraky. Covid všechno zkomplikoval. Zavřené obchody, nedostupné materiály, rostoucí ceny. Byli jsme připraveni na výzvy, ale upřímně - tohle jsme nečekali.”

Pamatujete si na první schůzky „v rouškách“? Jaký dojem na vás tehdy udělal tým Ekonomických staveb?

„Celá situace působila zvláštně, člověk měl pocit, že vstupuje do úplně nové reality. Ale tým Ekonomických staveb působil naprosto profesionálně a lidsky zároveň. Všechno šlapalo i přes roušky - a to doslova. O nic jsme se nemuseli starat. Veškeré papírování, úřady, stavební povolení - to všechno zařídil tým ES za nás. A pro někoho, kdo je pracovně vytížený jako já, to byla obrovská úleva.”

Byly komplikace s dodávkami materiálů - jak jste to prožíval? Měl jste obavy, nebo jste věřil, že se to zvládne?

„Obavy tam samozřejmě byly. Materiály nebyly, všechno se zpožďovalo, ceny letěly nahoru. Podlahy jsme stihli doslova na poslední chvíli - v tom krátkém okénku, kdy byly obchody otevřené. Zábradlí nebo okna jsme v reálu ani neviděli, objednávalo se na dálku.

Kuchyň jsme si zařizovali sami. Jenže truhláři nejdřív nemohli přijet kvůli kontaktu s nakaženým, a když už to vypadalo nadějně, covid skutečně dostali. Takže dvakrát tři týdny karantény - a s nimi i dvouměsíční skluz.

Byl to boj, ale věřili jsme, že to zvládneme. A zvládli jsme to.”

Jak probíhala samotná stavba?

„Ve výsledku perfektně. Spolupráce s panem Netíkem, manažerem stavby, byla skvělá - na čem jsme se domluvili, to platilo. Když se někde něco zadrhlo, vyřešilo se to bez nervů. A i po předání domu, když se objevily nějaké drobnosti, nebyl problém - jen jsme se domluvili, že se to opraví o pár týdnů později.

Jediné, co nám opravdu zkomplikovalo situaci, byl ČEZ - odmítli nás připojit. Celou stavbu jsme tedy jeli na sousedův elektroměr, což bylo hodně napjaté. Když jsme potřebovali vysušit podlahy před pokládkou, jistič to už sotva zvládal.”

Jaké to bylo - dostat klíče a vstoupit do vlastního domova?

„Bylo to neuvěřitelné. Ten pocit, když poprvé odemknete dveře vlastního domu, je zkrátka nepopsatelný. Stavbu jsme sledovali průběžně a to, co jsem opravdu ocenil, byla naprostá otevřenost Ekonomických staveb. Na pozemek jsme mohli chodit kdykoliv - fotit, dívat se, kontrolovat průběh, být u toho.

Sousedi, kteří stavěli ve stejné době s jinou firmou, měli přístup jen během kontrolních dnů. My jsme byli prakticky součástí stavby - žádná tajemství, žádné zatajování, vše transparentní. A to pro mě, jako člověka ze stavebnictví, hodně znamená.”

Jak se změnil váš život v novém domě?

„Radikálně! (smích) Přestal jsem jezdit na výlety, oblékl montérky a od té doby je snad nesundal. Když má člověk vlastní dům, pořád je co dělat.

Původně jsme měli jen přístřešek na auto, ale letos jsme si řekli, že z něj uděláme garáž - takže vrata, opláštění, dveře, všechno jsem si dělal sám.

Zahradu ještě úplně hotovou nemáme - čekají nás dva takové „temné kouty“, které bych rád přetvořil na záhony nebo relaxační zónu. Ale i to je součást té radosti - budovat si prostor přesně podle svých představ.”

Co byste poradil lidem, kteří o vlastním domě uvažují, ale mají obavy?

„Řekl bych to jednoduše - buďte připravení a počítejte s rezervou. A to teď nemyslím psychicky, ale finančně. V našem případě to bylo zhruba 200-300 tisíc korun, které jsme potřebovali mít bokem mimo hypotéku.

Občas totiž dojde k rozdílům mezi tím, co fakturuje stavební firma a co uzná banka jako hodnotu rozestavěnosti.

A druhá věc - pokud se ve stavebnictví vůbec neorientujete, doporučuji mít vlastní stavební dozor.”

A co byste vzkázal týmu Ekonomických staveb?

„Že to dělají dobře. Opravdu dobře. Profesionální přístup, skvělé služby, ochota, přímá komunikace. A třeba i takové drobnosti - jako že přítelkyně je zdravotní sestra, a my jsme díky tomu dostali žaluzie v hodnotě 52 tisíc korun úplně zdarma v rámci programu Děkujeme. To člověka potěší.

Navíc jsme nikdy neměli pocit, že by se něco „šudlalo“ nebo schovávalo - na stavbu jsme mohli kdykoli, vše bylo transparentní. Takhle má vypadat důvěra mezi klientem a firmou.”